• 1.png
  • 2.png
  • 3.png
  • 4.png
  • 5.png

Jak jsem se dostala k malování

Někdy se člověk v životě dostane do situace, kdy neví kudy kam. To se mi stalo v roce 2010, kdy jsem přišla o práci a najednou nevěděla, co bych chtěla v životě dělat, co by mne opravdu naplňovalo. Modlila jsem se za nápovědu a začaly se mi zdát sny o obrazech. O nadpozemských obrazech, které tvořím já sama. Přišlo mi to nepravděpodobné. Malovala jsem sice vždycky ráda, ale nepřišla jsem si v této oblasti nijak výjimečná. Nicméně nedlouho poté jsem narazila na video o enkaustice a zachvátil mne pocit deja vu a naprostá jistota, že si tuto techniku malování musím osvojit. Nakoupila jsem všechny pomůcky a pustila se do malování. Brzy jsem si enkaustiku osvojila, nicméně nic nenapovídalo tomu, že bych byla schopna malovat tak krásně, jak se mi o tom zdálo. Pustila jsem tedy myšlenku z hlavy a rozhodla se, že se raději zaměřím na své nitro a že budu pro klid duše více meditovat. Při jedné takové meditaci jsem náhle spatřila jasné tahy a výsledný obraz. Celá rozechvělá jsem usedla ke stolu a začala malovat. Byla jsem jako v rauši, ruka mě vedla sama. Domalovala jsem a rozplakala se. Namalovala jsem svůj obraz ze sna. Od té chvíle vím, že klíčem k malování mých obrazů je meditativní stav. V tomto stavu, kdy je člověk oproštěn od myšlenek, máme možnost být prostředníkem kosmické energie, něčeho, co nás zdaleka přesahuje.


Věřím, že každý z nás má nějaké poslání – klíčem k němu je činnost, u které se cítíte nejlépe, u které vnímáte plně a radostně sami sebe. Věřím, že každý z nás může žít naplněnějším životem, pokud objeví jazyk své duše.