• 1.png
  • 2.png
  • 3.png
  • 4.png
  • 5.png

Spontánní tanec - když tančí Vaše duše

Nejrůznější druhy tance jsou dnes v kurzu, pokud se ale naplno ponoříte do své duše, dostávají Vaše pohyby zcela nový rozměr. Necháváte tělo, ať si samo řekne, co potřebuje. Učíte se spontánnosti, odbouráváte bloky. Spontánní tanec je meditace v pohybu.

Spontánní neboli intuitivní tanec mne lákal už dlouho. Několik let jsem dělala orientální tanec, který mne naprosto nadchnul, protože ale nějaký čas medituji a cítím, že mé tělo potřebuje více spontánnosti a méně učenosti, rozhodla jsem se na kurz spontánního dovádění přihlásit. Čím dál tím častěji jsem se při poslechu hudby jen tak bezmyšlenkovitě pohupovala a cítila, že přesně tohle mé tělo potřebuje. Obvykle když tančíme, volíme pohyby, které máme naučené nebo které pokládáme vzhledem k dané hudbě za vhodné. Spontánní tanec ale znamená tančit tak, jak chce Vaše tělo, ne jak chcete Vy, respektive Váš rozum.

V den kurzu jsem byla hodně unavená po práci, takže jsem sama od sebe příliš neočekávala. Lektorka Andrea Murdock nás ale vedla k uvolnění celého těla, do toho naživo zpívala a hrála na šamanské bubny úžasná kapela Rytmy země a člověk se tak rychle dostal do stavu, ve kterém naplno vnímáte své tělo. Překvapilo mne, že jsem se nakonec dostala do stavu, ve kterém jsem tančila jako o život - a zpocená, udýchaná, ale také blažená doslova padla. :)

„Zavřete oči. Vnímejte svou hlavu. Chce se pohybovat? Tak jí hýbejte. Může se kolébat ze strany na stranu, dělat kroužky, dělejte cokoliv, sama si řekne, co potřebuje.“ A skutečně. Postupně do pohybu zapojujeme také ruce, trup, nohy. Hudba graduje. Přestáváte řešit, jak Vaše pohyby působí na okolí. Naciťujete se na své tělo stále více a více. Z letmých pohybů se stává tanec. Cítíte čím dál tím větší uvolnění a radost. Možná máte chuť křičet, skákat nebo i plakat. Dostávám se do stavu euforie. Pláču i směji se. Mé tělo vibruje. Skáčeme a pohupujeme se, již s očima otevřenýma. Vnímáme také radost druhých – ta nás burcuje k ještě větší otevřenosti a spontánnosti. Pod vedením lektorky tancujeme také v páru a v kruhu. Učíme se překonat ostych z pohledu druhých. Dovolujeme se dotknout se jeden druhého – cítíme sounáležitost a lásku, již pro sebe nejsme cizími. Jsme jednota.

Z kurzu odcházím nadšená. Probudila jsem v sobě cosi divokého i ženského, jemného i dravého. Cítím se neuvěřitelně silná. Euforie pozvolna opadá, nastupuje rozum. To, co jsme na kurzu prováděli, muselo pro člověka, který by nebyl v témže stavu, vypadat naprosto šíleně. Jako by se banda lidí zbláznila.tanec.jpg

Jenže blázen je v dnešní době každý, kdo je stoprocentně sám sebou. Hlídáme si, co říkáme, jak se chováme, abychom byli přijímání. Potlačujeme tak v sobě zvíře i dětskou hravost, která je ale v každém z nás. Co potlačujete, Vás ale vždy negativně ovlivňuje. Pojďte to zvíře občas vypustit. Dovolte si být naplno vším, co ve vás je! Kontakt s vlastní duší je očišťující, osvobozující, léčivý.

 

Video: Ariadna Vendelová - o spontánním tanci, hudbě, hledání sebe samé.